Rozhovor: V Anglii jsou děti víc vedeny k samostatnosti
Jaký je Váš pracovní příběh?
Více než deset let jsem pracovala v českých školkách. Mám zkušenost jak s klasickou státní školkou, tak se školkou soukromou, waldorfskou nebo lesní. Do Anglie jsem odjela s dětmi a s manželem, který tu měl pracovní zakázku. Skončila mi smlouva v práci, dostala jsem VŠ diplom a čekaly nás prázdniny. Myslela jsem si, že pojedeme na měsíc naučit se anglicky. No a už tu žijeme šest let.
Co Vás po příchodu do Anglie nejvíc překvapilo, že bylo jiné než v českých školkách?
Spousta věcí. Mateřská je tu výrazně kratší, takže do školek nastupují maličké, ani ne roční děti. Tříleté děti jsou předškoláci a ve čtyřech letech nastupují do školy. Děti jsou hodně vedené k samostatnosti, takže jim nikdo neutře nos, nezapne bundu, nepřipomene čepici. Nepřezouvají se (ani ve školce, ani ve škole, ani doma).
Jaké jsou kapacity anglických školek? Kolik dětí je v jedné třídě?
Anglické školky (Nursery School) mívají menší prostory než ty české. Většinou je to vilka nebo podobný objekt se zahradou. Děti jsou ve třídách (Rooms) podle věku. Nejmenších dětí do 1 roku je ve třídě pět a k nim dva dospělí. Dětí ve věku 2–3 roky je ve třídě zhruba osm, předškoláků pak patnáct.
Po čtvrtých narozeninách jdou děti do školy (Primary School). V první třídě (Reception Class) jich je kolem třiceti tak jako v ČR. Ve třídě je jeden učitel a jeden třídní asistent. Pokud je ve třídě někdo se speciálními potřebami, asistentů je víc. V první třídě v naší škole teď máme pět asistentů.
Jak dlouhou provozní dobu školky mají?
Školky i školy tu jsou s téměř celodenním provozem. Naše školka je otevřena od 7 do 18 hodin. Děti můžou chodit na celý den, na dopoledne nebo jen na odpoledne. Škola pro děti ve věku 4–11 let je u nás od 8:45 do 15:15. Po škole můžou jít děti do družiny. Ta naše je do 17:45.
Jaká je podpora dětí s SVP?
Inkluze je veliká. Jednak proto, že nejsou místa ve speciálních školách. A pak taky proto, že děti se speciálními potřebami mají nárok na určitou formu financování – na asistenty, na pomůcky. Každá škola by měla mít svého SENCO, tedy koordinátora, co má na starosti všechny děti se speciálními potřebami. Myslím, že v Anglii mají v tomto ohledu celkem propracovaný systém fungování. Ale tak jako všude všechno hrozně dlouho trvá. Pokud dítě nemá diagnózu na papíře (což v předškolním věku nemívají), mívá škola vlastní plán podpory. S diagnózou je potom jednodušší získat peníze na pomůcky, asistenty apod.
Je tu bezpochyby lepší přístup k dětem s jakýmkoli zdravotním omezením (diabetes apod.) nebo k dětem, co mají angličtinu jako druhý/cizí jazyk.
Existuje v Anglii vzdělávací program podobný RVP PV?
Školky mívají manažera, který to celé řídí. Vzdělávací program (EYFS) tak, jak ho známe v ČR, je spíš až u předškoláků a školáků. Často jsme s kolegyní narážely na to, že tady učitelé nehrají na nástroje, netvoří, nemalují… Naopak se hodně věnují smyslohraní, s dětmi vaří a chystají jídlo a zajímají se o přírodu. Takový mix waldorfské pedagogiky, Montessori a unschoolingu.
Odpolední odpočinek či spánek tady neexistuje. Děti do tří let si mohou jít lehnout na matraci, pokud se cítí unavené.
Jak se děti ve školce stravují?
Při zmínce o stravování oplakávám naše paní kuchařky v ČR. Tady si děti nosí oběd z domova. Často je to sendvič, ovoce nebo zelenina, dezert. Ve školkách mívají na svačinu ovoce a mléko, pijí pouze vodu.
Mimochodem, v Anglii téměř nejedí polévky. Mívají jen hlavní jídlo, což bývá pizza, rybí prsty s hranolky, boloňské špagety, párek s bramborovou kaší a podobně.
Jak se pohlíží na nemocnost dětí?
Vzhledem k tomu, že škola řeší jakoukoli absenci, chodí děti do školek i škol často nachlazené, s rýmou, s teplotou. Ve školce se běžně podávají antibiotika. Jen v případě infekčního onemocnění, zvracení nebo průjmu mají děti zůstat 48 hodin doma.
Jak probíhá komunikace s rodiči?
Školky používají aplikace. Rodič tak ví, co dítě dělalo, co jedlo, najde tam fotky i počet a čas výměny plenek. Ve škole se pak vše řeší přes kancelář školy. Nemáme povolení kontaktovat rodiče, vše musíme oznámit kanceláři a ta zavolá rodičům.
Jaká je v Anglii pozice učitele?
Úcta k povolání učitele mi v Anglii přijde větší než v ČR. Jak ze strany dospělých, tak ze strany dětí. Nezažila jsem tady řeči typu: „No jo, učitelka, za co by to zvýšení platu chtěla, když má dva měsíce prázdnin.“ Pro zajímavost, platy jsou tu tabulkové a také nikterak vysoké.
Čím z anglické praxe by se podle Vás mohly inspirovat české školky?
Myslím, že třeba pobytem venku. Tady jsou děti venku za každého počasí, pokud tedy vyloženě nelije jako z konve. Přístup ven mají rovnou ze tříd a můžou tam strávit klidně celý den.
Co Vám zkušenost ze zahraničí dala?
Já jsem tady spokojená. I v ČR jsem byla celkem spokojená, zároveň jsem si však musela hledat alternativy, aby mi to vyhovovalo. Myslím si, že jsem aktivní a kreativní učitelka. Nemám ráda nudu, pořád se musí něco dít. Ráda vymýšlím nové věci a je vidět, že to děti baví. Učení prožitkem, učení venku, to tady oceňují děti, rodiče i kolegové.
Děkuji za rozhovor!
Veškeré informace vychází z osobní zkušenosti, situace v jiných zařízeních se může lišit.
13. 8. 2024 | Martina Zatloukalová