Rozhovor: V Německu se věnuji dětem, ne papírování

Jak funguje předškolní vzdělávání v Německu? Osobní zkušenost s námi sdílí Bc. Petra Kučerová, která je vedoucí školky na maloměstě ve spolkové zemi Bavorsko.

Jaký je Váš pracovní příběh?

Pět let jsem pracovala ve školce v Česku, potom se mi naskytla práce v jiném oboru v Německu. Chtěla jsem zkusit změnu. V Bavorsku jsem si pak zažádala o uznání vzdělání. Po necelém roce bylo vyřízeno a já začala pracovat ve školce. V první německé školce jsem pracovala 2 roky a poté odešla na mateřskou dovolenou. Po mateřské jsem si našla novou školku, kde mi vyšli vstříc s pracovní dobou. Po roce jsem se zde stala vedoucí celé školky.
 

Jak složité bylo získat uznání vzdělání?

Každá spolková země má jiné nároky. Bavorsko je nejpřísnější, a tak uznání vzdělání trvalo celkem dlouho. Musela jsem si nechat přeložit veškeré dokumenty (vysvědčení, osvědčení, praxe), projít jazykovou zkouškou a dostudovat si německé právo a náboženství. Protože mám bakalářský titul z předškolní pedagogiky, přiznali mi zařazení mezi pedagogické pracovníky (Erzieherin).

Co vás v Německu nejvíc překvapilo, že bylo jiné než v českých školkách?

První a největší rozdíl je v plánování činností s dětmi. V Německu se neplánuje tak jako u nás, nebo jsem se s tím alespoň nesetkala. Vychází se spíše ze situace a zájmů dětí. Držíme se Bavorského vzdělávacího plánu (Der Bayerische Bildungs und Erziehungsplan für Kinder in Tageseinrichtungen bis zur Einschulung). Stejně jako v Česku samozřejmě musíme děti rozvíjet ve všech oblastech, akorát se to neplánuje tak detailně. Myslím si, že je to výhoda, člověk pak tolik nesedí nad papíry.

Další velkou změnou byla pracovní doba. Tady (alespoň ve školkách, kde jsem pracovala a pracuji) lze pracovat jen určitý počet hodin, třeba jen dopoledne, tzn. nemusí se pracovat na plný úvazek. Ještě mě napadá, že pracovní doba se tu nerozděluje na přímou a nepřímou práci u dětí. Přípravy si chystáme za běžného provozu nebo po pracovní době.

Jaké jsou kapacity německých školek?
Kolik dětí a pedagogů je v jedné třídě?

Předškolní zařízení jsou rozdělena na jesle (Krippe) pro děti od 1 roku do 3 let a školky pro děti od 3 let do nástupu do školy. V jesličkách bývá nejvýše třináct dětí, ve školce pak dvacet pět. Samozřejmě jsou i výjimky s vyšším počtem dětí. Počet pedagogů závisí na počtu dětí v zařízení. U nás jsme v jesličkách dvě na dvanáct dětí a ve školkové třídě dvě na dvacet dětí.

 
Jak dlouhou provozní dobu školky mají?

Záleží na potřebách rodičů. Ve velkých městech jsou školky otevřené i do 19:00. U nás na maloměstě máme otevřeno od pondělí do čtvrtka od 7:00 do 15:30 a v pátek jen do 14:00.

Jaká je podpora dětí s SVP?

S tím jsem se zatím nesetkala.

 

Jaký vzdělávací program pro děti připravujete?

Vychází se z aktuální situace a zájmu dětí. Stejně jako v Česku nabídka činností následuje kalendářní rok, tradice, náboženské svátky atd. Neplánujeme dopředu celý rok, vždy jen určité bloky nebo témata.

 

Jak je to s odpoledním odpočinkem?

Odpočinek probíhá pouze v jesličkové třídě, děti od 3 let již neodpočívají. Taková je alespoň moje zkušenost.

 
Jak se děti ve školce stravují?

Svačinku si buď nosí z domova, nebo se jim připravuje ve školce. Obědy se dovážejí, ale oproti stravování v Česku to pro mě byla spíš změna k horšímu. Na maloměstě je celkem složité najít dovozce jídla, který by vařil stravu uzpůsobenou dětem.

 
Jak se pohlíží na nemocnost dětí?

Pokud se u dítěte objeví příznaky jakékoliv nemoci, okamžitě voláme rodičům, aby si pro dítě přišli. Poté by dítě mělo zůstat 48 hodin doma. Ostatní rodiče informujeme o výskytu nemoci, aby své děti hlídali.

 
Jaká je v Německu pozice učitele?

Zatím jsem se ze strany rodičů setkala jen s respektem a přátelským přístupem.

 
Čím z německé praxe by se podle Vás mohly inspirovat české školky?

Asi by nebylo špatné méně papírovat a více se zaměřit na děti a jejich individuální potřeby.

 
Co Vám zkušenost ze zahraničí dala?

V práci jsem zvolnila a začala se víc soustředit na děti a jejich potřeby. Když člověk pořád nesedí nad papíry, má více času děti pozorovat, poznávat a všímat si oblastí, ve kterých konkrétně potřebují podpořit. Líbí se mi tu a protože jsem tu založila rodinu, návrat do Česka zatím neplánuji.

 
Děkuji za rozhovor!
 

Veškeré informace vychází z osobní zkušenosti, situace v jiných zařízeních se může lišit.

17. 9. 2024 | Martina Zatloukalová